Tбto mluvnice je ve stadiu zpracovбnн

         Svй komentбre a dotazy mщћete posнlat na adresu bey@mail.muni.cz

 

 

Mluvnice jazyka jidiљ

 

Plбn

 

Ъvod. Struиnй vљeobecnй poznatky o jazyku a jeho uћivatelнch.

1.           Hlбskoslovн.

1.1.      Vokбly a jejнch artikulaиnн charakteristika (tabulka vokбlщ).

1.2.      Konsonanty a jejнch artikulaиnн charakteristika (tabulka konsonantщ)

1.3.      Fonetickб struktura slova, slabiky, pшнzvuk.

1.4.      Zбkladnй fonetickй zбkonitosti.

2.           Morfologie.

2.1.  Иlen, urиitost a neurиitost. Systйm skloтovбnн.

2.2.  Podstatnй jmйno a jeho zбkladnй gramatickй kategorii. Systйm skloтovбnн. Zбkladnй zpщsoby jmennй derivaci.

2.3.  Morfologickб deklinaиnн a derivaиnн charakteristika pшнdavnйho jmйna. Systйm skloтovбnн. Stupтovбnн pшнdavnэch jmen.

2.4.  Инslovky a jejнch druhy. Morfologickб deklinaиnн a derivaиnн  charakteristika инslovek. Systйm skloтovбnн.

2.5.  Zбjmena a jejнch druhy. Morfologickб deklinaиnн a derivaиnн charakteristika zбjmen. Systйm skloтovбnн.

2.6.  Slovesa a jejнch morfologickб konjugaиnн charakteristika. Systйm иasovбnн (tabulky). Zpщsoby slovesnй derivaci. Rody. Kategorie vidu. Pшниestн. Pшechodnнk.

2.7.  Pшнslovce. Typy pшнslovek. Derivace pшнslovek.

2.8.  Neplnovэznamovб slova (pшedloћky, spojky a иastнce).

2.9.  Citoslovce.

3.           Syntax.

3.1.    Zpщsob vyjбdшenн syntaktickэch vazeb. Zбkladnн typy slovnнch spojenн.

3.2.    Struktura jednoduchй vмty. Druhy jednoduchэch vмt.

3.3.    Struktura sloћitй vмty. Druhy vedlejљнch vмt a zpщsoby jejнch pшipojenн v sloћitй vмtм.

4.           Lexika.

4.1.      Zбkladnй vrstvy slovnн zбsoby. Pomмr pщvodnн a vypщjиenй lexiky v rщznэch sfйrбch. Zбkladnй pramenм lexikбlnнch vэpщjиek.

4.2.      Nejpodstatnмjљн zбkonitosti vэvoje lexiky a cesty obohacovбnн slovnн zбsoby jazyka. Svйrбznost synonymii a homonymii, neologismщ, dalљн zvlбљtnosti lexiky.

5.           Dialekty.

5.1.      Struиnй vмdomosti o dialektech a jejнch charakteristickэch znacнch.

 

 

1. Jazyk jidiљ pouћнvб starohebrejskou abecedu, jeћ je pшizpщsobenб jeho fonetickйmu systйmu. Smмr pнsma – sprбva nalevo.

Souиasnб abeceda se sklбdб s tмchto pнsmen:

Pнsmeno

Vэslovnost

Инselnб hodnota

Pнsmeno

Vэslovnost

Инselnб hodnota

Pнsmeno

Vэslovnost

Инselnб hodnota

א

a

1

ח

ch

8

ס

s

60

אָ

o

-

ט

t

9

ע

e

70

ב (בּ)

b

2

טש

и

-

פ, ף

p

80

ג

g

3

י, יּ

i, j

10

f

-

ד

d

4

יי

ej

-

צ, ץ

c

90

ה

h

5

ייַ

aj

-

ק

k

100

ו, וּ

u

6

כ, ך

ch

20

ר

r

200

וי

oj

-

ל

l

30

ש

љ

300

וו

v

-

מ,ם

m

40

s

-

ז

z

7

נ, ן

n

50

תּ

t

400

זש

ћ

-

 

 

 

ת

th

 

 

Nмmeckй samohlбsky se v jidiљ zmмnily takto:

ā >

ē >

ĭ > י

ц > ע

ь > י

ǎ > א

ĕ >

ō >

ū > ו

aj >

д >

ī > י, יי

ǒ > ו

ǔ > ו

oj >

2.2. Podstatnй jmйno mб tшi rody (muћskэ, ћenskэ a stшednн), dvм инsla (jednotnй a mnoћnй), иtyшi pбdy (nominativ, akuzativ, dativ a genitiv) 

2.2.1. Zpщsoby tvoшenн mnoћnйho инsla je moћnй rozdмlit do dvou skupin: germбnskй a hebrejskй.

2.2.1.1. Germбnskй zpщsoby jsou tyto:

2.2.1.1.1.

2.2.1.2. Oba hebrejskй zpщsoby, jeћ se pouћнvajн pro slova hebrejskйho pщvodu, se mezi sebou podstatnм neliљн: substantiva muћskйho rodu dostбvajн koncovku ות- (שמ, שמות „jmйno“) , substantiva ћenskйho rodu – koncovku ימ- (גר, גרים „cizinec; prozelyta“) (hebrejљtina rozliљovala pouze dva gramatickй rody).

2.2.2. Skloтovбnн

2.5. Zбjmena se rozdмlujн do tмchto skupin:

2.5.1. Osobnб איך „jб“ {ich}, דו „ty“ {du}, ער „on“ {er}, זי „ona“ {sie}, (דאָס) עס „ono“ {es (das)}, מיר „my“ {wir}, איר „vy“ {ihr}, זיי „oni“ {sie}, kterй se skloтujн takto:

Jednotnй инslo

Mnoћnй инslo

N.

(דאָס)

עס

זי

ער

דו

איך

זיי

איר

מיר

A.

(דאָם)

עס

זי

אים

דיך

מיך

זיי

איַיך

אונדז

D.

(דעם)

אים

איר

אים

דיר

מיר

זיי

איַיך

אונדז

Nмmиina

N.

es

sie

er

du

ich

sie

ihr

wir

A.

es

sie

ihn

dich

mich

sie

euch

uns

D.

ihm

ihr

ihm

dir

mir

ihnen

euch

uns

2.5.2. Ukazovacн ווער „tento“, די „tato“,דאָס „toto“ se skloтujн jako urиitэ иlen (protoћe pщvodem urиitэ иlen je takй ukazovacнm zбjmenem). Na rozdнl od proklitickйho иlenu zбjmena majн pшнzvuk.

2.5.3. Zvratnй זיך „sebe, sobм“ se neskloтuje a vyslovuje se s pшнzvukem, na rozdнl od nepшнzvuиnй иastнce זיך, jeћ zodpovнdб иeskй иastнcн „se“.

2.5.4. Neurиitй (ן)מע (od podstatnйho jmйna מאן „иlovмk“, „muћ“ {Mann}) se pouћнvб jako pшedmмt pшi slovesech ve 3. osobм Sg., vyslovuje se bez pшнzvuku: מע קלאפּט „klepou“. V pozicн po slovesu toto zбjmeno mб pouze plnэ tvar – קלאפּט מען.

2.5.5. Posesivnн מיַין „mщj“, דיַין „tvщj“, זיַין „jeho“, איר „jejн“, אונדזער „nбљ“, איַיער „vбљ“, זייער „jejнch“ se skloтujн jako инslovka איין „jeden“: v jednotnйm инsle מיַין בּרודער „mщj bratr“, מיַינער  א בּרודער; מיַין שוועסטער „moje sestra“, מיַינע א שוועסטער; קינד מיַין „moje dнtм“, מיַינס א קינד; ve mnoћnйm инsle tбto zбjmena dostбvajн koncovku ע-: מיַינע בּרודער.

2.6. Sloveso v jidiљ mб sloћitэ systйm forem i kategoriн. Slovesa se rozdмlujн do иtyшech skupin: finitnн slovesa, infinitiv (neurиitek), participium (pшниestн) i gerundiv (pшechodnнk).

2.6.1. Finitnн formy:

Jednotnй инslo

1. os

אינ „jб“

הער „poslouchбm“

קום „pшichбzнm“

2. os.

דו „ty“

הערסט „poslouchбљ

קומסט „pшichбzнљ“

3. os.

ער, זי, עס „on, ona, ono“

הערט „poslouchб“

קומט „pшichбzн“

Mnoћnй инslo

1. os.

מיר „my“

הערן „poslouchбme“

קומען „pшichбzнme“

2. os.

איר „vy“

הערט „poslouchбte“

קומט „pшichбzнte“

3. os.

זיי „oni“

הערן „poslouchajн“

קימען „pшichбzejн“

 

Nмmиina

Jednotnй инslo

1. os.

ich

hцre

komme

2. os.

du

hцrst

kommst

3. os.

er, sie, es

hцrt

kommt

Mnoћnй инslo

1. os.

wir

hцrn

kommen

2. os.

ihr

hцrt

kommt

3. os.

sie

hцrn

kommen

 

Jidiљ-иeskэ slovnнk

zaибtek אנהייב

шeka טייך

poslouchat הערן

mas-media מאסנ-מעדיא

инslo נומער

spolek קעהילע i קהילה

mмsto שטעטל

 

Иesko-jidiљ slovnнk

инslo נומער

mas-media מאסנ-מעדיא

mмsto שטעטל

poslouchat הערן

шeka טייך

zaибtek אנהייב

spolek קעהילע i קהילה

Hosted by uCoz